Vytržený moudrák

Vím, nejedná se ani o grafiku, ani o game-design, ani o nic, co by nějak souviselo s hrami. Jen se chci podělit o zkušenosti s trháním zubu moudrosti…

… a samozřejmě čekám uznání, jaký jsem už velký kluk, protože jsem se ani nerozbrečel, ani nepokousal zubařku!

Příběh moudráku začal již genetickými dispozicemi, které mu předurčili růst nikoliv pěkně rovně vzhůru, ale úplně naležato. Byl to svým způsobem rebel. Nerostl s davem a neuznával zaběhnuté konvence. Taky byl trochu agresivní. Neustále se navážel do sousední sedmičky. Pak přišel kaz a s ním i začátek jeho konce.

V ordinaci

Dvě hodiny čekání před vytržením moudráku nejsou příjemné. Obzvlášť vzpomíná-li člověk na všechny děsuplné příběhy, které o zubech moudrosti slyšel . Krve se v nich objevovalo skoro stejně jako v Kulhánkových románech.

Po dvou hodinách se konečně něco začalo dít. Opíchnutí zubu probíhalo jako obvykle. Díval jsem se z okna ordinace a cítil, jak ztrácím cit v půlce pusy. Tohle jsem znal. Pak mě ale přesunuli do menší místnosti. To že jsem dostal několikavrstvý bryndáček na krev mě příliš nepřekvapilo, čepice na vlasy mě však již trochu zarazila, potření skoro celého obličeje dezinfekcí mě vyděsilo. Čekal jsem krvák.

Místo lehkého rozříznutí dásně, které jsem předpokládal, následovala poměrně drsné obnažení zubu. Tedy alespoň myslím, hrdinsky jsem zavřel oči. Sice přes umrtvení nebylo nic cítit, ale odraz v brýlích zubařky jsem vidět opravdu nechtěl. Potom přišlo první kolo kroucení. Bolest mnou projela a ihned jsem si nechal připíchnout ještě jeden kubík umrtvovadla. Nehrál jsem si na hrdinu. Zub ven ale nešel.

Na řadu přišla vrtačka, která uvrtala několik kusů zubu, které byly následovně odtrženy, aby mohl zub přes sedmičku ven. Za chvíli potom konečně přišly na řadu pořádně kleště, páka, křupnutí a zub byl venku. Následné šití už bylo docela příjemné. Paní zubařka mi ještě ukázala zub. Vůbec nevypadal jako ta věc na rentgenu. Spíše připomínal krvavý chuchvalec čehosi. Ani jsem neměl zájem si ho vzít na památku.

Doma

Ibalginy a led zabránili větším bolestem. Ne že by to bylo příjemné, ale čekal jsem něco mnohem horšího. Očekávané horečky se taky nedostavily a tak byl největším problémem hlad, protože jíst mi opravdu nešlo.

Po týdnu jen občas zabolela půlka obličeje. Když to trvalo déle, další ibalgin to zahnal. Musím uznat, že moje zubařka je machr. Už jen tři moudráky a mám to za sebou.

Jeden komentář k “Vytržený moudrák

  1. Teď už jsem starší kluk, ale když mi trhali jeden…kdysi,dopadl jsem podobně. Měl jsem v puse tři stehy a krev mi potom, až po odchodu doslova valila z pusy ještě asi hodinu, že jsem uvažoval o návštěvě pohotovosti. Už po cestě od zubaře to bylo dost silné, že lidé pokukovali o co jde. Asi mysleli, že jsem dostal pecku. :o) Potom se to nějak umoudřilo……jediná souvislost s názvem zubu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *