Nový Zéland v kostce

Nechci se zde dalekosáhle a do podrobností rozepisovat o každém dni a týdnu, který jsme na Zélandu strávili. Spíše to vezmu hopem a pokusím se shrnout, proč jsme jeli na Zéland, co nás mile překvapilo a co naopak bylo zklamáním.

Na Zéland jsme se rozhodli jet s přítelkyní v říjnu loňského roku. Situace se zdála být úplně ideální – oba jsme skončili školu, pustili jsme byt v Praze a nějaké extra zaměstnání se nám na obzoru nerýsovalo. Tak jsme si řekli: „Kdy jindy než teď.“

 

nový zéladn počasí
V Mount Cook national park

Letenky cesta na Nový Zéland

Letenky na nový Zéland jsme si pořídili přes Oldřicha Théra a musím říct, že vše bylo naprosto v pohodě. Sehnal nám zpáteční letenku za cca 22 tisíc korun. Sice let trval i s přestupy bezmála padesát hodin, ale zvládnout se to dalo. Po příletu do Aucklandu jsme zůstali asi tři noci přes Couchsurfing u výborného česko – kiwáckého páru. Auckland a okolí nás ale nijak nezaujalo a tak jsme koupili letenku do Christchurch na jižním ostrově a druhý den se přesunuli tam. To byl jeden z prvních okamžiků, kdy se nám úplně změnily veškeré dosavadní plány. A musím říct, že to nebylo vůbec špatné.

letenky na nový zéland
Po cestě k Milford Sound

Ubytování a nákup auta

V Christchurch jsme si ještě před odletem sehnali pronájem pokoje. Za 200 dolarů to nebylo úplně nejlevnější, ale ve srovnání s hostelem to vycházelo pořád skvěle, jak cenou, tak i pohodlím. Ono celkově jsou na Zélandu hostely (backpackery, jak jim říkají tam) dost drahé a obvykle nic extra.

V Christchurch jsme si pořídili i auto. Nakonec jsme přes trademe.co.nz pořídili Subaru Legacy 1996 (dvou a půl litr – jel krásně, ale žral dost) za 2200 dolarů. Na to, že začínala turistická sezona to  nebyla špatná cena. Bohužel během několika dalších týdnů jsme do něj museli investovat dalších 500 dolarů. S tím asi ale člověk musí počítat. Auta na Zélandu dostávají obvykle pořádně zabrat.

Nový Zéland dovolená
Výhled na jezero Manapouri

Práce

Z Christchurch jsme se po čtrnácti dnech vydali směr Cromwell, kde jsme si plánovali sehnat práci na vinicích nebo v sadu. Práci jsme našli relativně rychle. Bohužel to byla i první špatná zkušenost s kiwi zaměstnavatelem. Z počátku nám supervisor s naprostou jistotou tvrdil, že s prací můžeme počítat minimálně na tři týdny. Po čtyřech dnech jsme však ráno na obvyklém shromaždišti čekali marně. Zkrátka ti idioti se ani neobtěžovali nám říct, že práce není. Omlouvám se za výraz idioti, ale přesně vystihuje, mé citové rozpoložení směrem k našim zaměstnavatelům.  Nakonec jsme si práci našli v Arrowtownu a Queenstownu, kde naopak naši zaměstnavatelé byli super.

Nový Zéland průvodce
Copland River kousek od chaty

Cestování

Cestování byla samozřejmě nejlepší část pobytu na Novém Zélandu. V podstatě každý volný víkend jsme se po práci sbalili a někam vyrazili. Poloha Queenstownu bylo výborná, protože jsme měli většinu jižního ostrova na dosah. Obvykle jsme chodili na tracky, kterých na na Zélandu obrovské množství, jsou výborně značeny a člověk v podstatě nemůže sáhnout vedle – skoro každý track má něco do sebe. Před Department of Conservation musím smeknout, vše fungovalo na jedničku. Na jejich stránkách www.doc.govt.nz si lze stáhnout snad všechny brožury a informační letáky k trackům.

Sirná jezírka v Tongariru

Celkový dojem

Na Zélandu jsme byli cca 9 měsíců, z toho jsme pracovali 6 měsíců. Nemůžu říct, že bych litoval, že jsme tam nezůstali déle. Kromě přírody toho Zéland moc nenabízí, takže těch 6 šest měsíců, kdy jsme pracovali na jednom místě nebylo nijak úžasných. Navíc kiwáci nejsou moc zábavní a jejich představy o zábavě mi úplně neseděli. Sice jsme potkali pár skvělých Moraváků (zdravím Romanu, Lukáše a Evu), ale jinak potkávat backpackery bylo jako přehrávat si jeden díl seriálu pořád dokola. Konverzace typu „Odkud seš, kde všude jsi byl a kam se ještě chystáš?“ přestanou bavit tak po třetím opakování. Samozřejmě čest výjimkám.

Jinak to samozřejmě byla úžasná zkušenost. Krásnější přírodu jsem asi nikde předtím neviděl. Osamostatnil jsem se. Hlavně jsem zjistil, že Zéland není země zaslíbená, že tam člověk narazí jak na super lidi, tak i na vychcánky a blbce jako jinde. Žít se tam dá a určitě asi i pohodlněji než u nás, ale já osobně jsem nenašel dost důvodů, proč bych tam chtěl zůstávat.

V dalších příspěvcích se rozepíšu více o jednotlivých částech naší cesty.

8 komentářů u „Nový Zéland v kostce“

  1. Ahojte,
    chtěl bych upozornit co brouzdají po téhle stránce, že s tou nezábavností-nudností místních na NZ je to hodně relativní. Sami kiwáci se dost liší podle toho kde žijou, jak žijou (město je o poznání jiný) a strašně záleží na vašem rozpoložení a angličtině.
    Já osobně si tu hovím jak ohledně těch zdvořilostních konverzací úplně všude od toalet na benzínce po hory, tak hlavně v dlouhejch diskuzích v autě nebo hospodě nebo doma nad čajem. Maj svoje problémy s tím, jak chápat a brát Maory, mají velkej rozhled věda že jsou s prťavýho ostrovu na konci světa (jak tu autoři stránek někde připomínají, je rozdíl mezi lidma co nevytáhly z NZ paty a těma co si svou Overseas experience v Evropě nebo USA obvykle na rok dva zažily – ti mě baví ještě víc).
    Kromě kecání nad pivem, čajem nebo lahví whisky si s nima užívám sport (jsou místa na pobřeží, kde má snad každý druhý plachtenici!) a muziku (i když dobrých koncertů je v menších městech výrazně míň než jsem zvyklej ve středních Čechách a v Praze). Buskování existuje (nezkusil jsem a nevím, jestli se dá něco vydělat ale ve velkém městě určitě).
    Musím ale říct, že mnohem lepší vztah než k vrstevníkům do 30 let mám k lidem kolem středního věku a i k důchodcům. Život kolem 65 maj plný projektů, žijou vlastní život (ne svých vnoučat atp), sportují a bývají velmi young-minded.

    Jinak díky autorům za věcný a stručný blog! Věřte jim: práci, ird i účet v bance si zařizujte sami, nechte si pomoct a poradit od všech těch vyjímečně příjemnejch lidí, co na Zélandu žijou, ale zase se nenechte opít rohlíkem.

    DAVID

    pod čarou: autostop jde na NZ neuvěřitelně dobře, sehnal jsem díky němu druhou práci, skvělý ubytování, kopu informací a pár přátel. STOPUJTE http://hitchwiki.org/en/New_Zealand

    Odpovědět
  2. Naprostý souhlas s Davidem – ve všem! Jo a stopování je na Zélandu opravdu o něčem jiném. Sám jsem se vždycky těšil, až se někde nějaký stopař objeví, abych jej mohl svézt a poznat zase dalšího pohodového člověka na cestách, pokecat a octnout se neplánovaně někde jinde, než kam jsem podobně mířil atd. Do dnes mám díky tomu pár opravdu skvělých přátel…Hodnoceno ze strany řidiče z ČR, který se doma musí bát nabírat stopaře – na Zélandu jsem si to neuvěřitelně užíval :-)

    Odpovědět
  3. Vdaka za clanok, spomenula som si na cas straveny na Novom Zelande :) Aj nase hory su krasne, no nemozu sa rovnat s NZ ..Cela priroda je jedinecna,no doporucujem kupit poriadne topanky.. ludia velmi mili..som prekvapena, ze az tolko stal prenajom, my sme sli k znamim,takze aspon na tom sme usetrili.

    Odpovědět
  4. Nový Zéland je země plná falešství, přetvářky, atd. Dokonce jsi to popsal až moc pěkně, až na přírodu je to na prd. Kiwáci jsou ještě větší vychcánci a lidi nemocní z peněz jenž na vás čekají na každem rohu, víc než v ČR, ať si průvodce píše co chce…

    Odpovědět

Napsat komentář: Adel Zrušit odpověď na komentář