Český rozhlas – neschopnost nebo záměr?

Český rozhlas mám docela rád. Neposlouchám ho příliš, ale v konkurenci komerčního balastu je stále nadprůměr. Bohužel některé kroky veřejnoprávních médií, jako je Česká televize nebo právě Český rozhlas, nepochopím. Nevím, zda nazvat následující zkušenost rigiditou, konzervatismem, leností nebo neschopností, těžko říct.

Rád bych upozornil, že tento postřeh nepíši jako rádoby odborník, ale pouze jako nahodilý posluchač.

Hokej v rádiu? Dnes už ne.

Poslední dubnový večer je každoročně rezervován pro pálení čarodějnic. Po celé republice vzplanou ohně, u kterých lze kromě něčeho ostřejšího nasát i atmosféru začínajícího jara. Zkrátka se jedná o velmi příjemnou tradici. Bohužel letos se ve stejný čas hráli naši hokejisté zahajovací zápas mistrovství světa. V Jičíně na náměstí sice stála velkoplošná obrazovka, nám se však nechtělo obětovat tradiční posezení u ohně. Rozhodli jsme se, že obě události skloubíme – u ohně si poslechneme hokej v rádiu.

Co jsem si pamatoval, byl Český rozhlas vždy velmi spolehlivý ve vysílaní sportovních přenosů. Nehledal jsem předem, zda budou hokej vysílat. Půl hodiny před zahájením zápasu jsme měli vše připravené. Když ale deset minut po začátku utkání nepadla na Radiožurnálu o hokeji ani zmínka, zkusili jsme ČR2. Chvíli to vypadalo, že přenos vysílají zde. Slyšeli jsme skandování tribun a rychlou mluvu komentátora. Až po několika sekundách nám došlo, že komentátor mluví slovensky a popisuje situaci, která byla na ledě před několika desetiletími. Vzpomínkový pořad je jistě vhodný doplněk k právě probíhajícímu mistrovství.

Po několika telefonátech známým jsme zjistili, že si budeme moci poslechnout jen poslední třetinu. Do té doby jsme byli odkázáni na smsky lidí, kteří jsou u televize.

A důvod?

Když jsem o tom přemýšlel, nebyl jsem schopný nějak smysluplně si vysvětlit program Radiožurnálu. Pokud by neměli peníze a řekli by: „Nemáme na to, abychom na Slovensko vyslali reportéry a uskutečnili přenos. Hokej nebude.“ Neřeknu ani slovo. Takhle tam komentátoři byli a přenos stejně museli uskutečnit. O peníze asi nešlo. Ani jsem nezaznamenal, že by místo hokeje byl nějaký program, který nepočká.

Celkově bylo vyznění docela vtipné. Bývali bychom mohli poslouchat hokej v přímém přenosu, nakonec jsme poslouchali tak čtyřicet let starý záznam. Nevím, zda jsou lidé, kteří mají na starosti programovou skladbu Českého rozhlasu neschopní, líní, konzervativní, nebo jen neměli na vybranou. Pro mě osobně se Český rozhlas rozhodně nestoupl, naopak se předvedl jako celkem neschopná instituce na hranici potřebnosti. Škoda.

5 komentářů u „Český rozhlas – neschopnost nebo záměr?“

  1. Jojo, bohužel musím naprosto souhlasit. český rozhlas, obvzlášť Radiožurnál, se sice chce v poslední době za každou cenu tvářit moderně a jak je akční, ve skutečnosti jeho akčnost spočívá akorát v přesně nadefinovaném půlhodinovém omýlání zpráv, o tom, co uslyšíme a dodržováním stupidního playlistu. V době, kdy se může převést, že je veřejnou službou, tak ji zbytečně (anebo záměrně?) promarní.

    Odpovědět
  2. No já si rozhlas pochvaluju. Hokej mne fakt nezajímá, jsem na mluvené slovo a pravidelně sleduji Hry a literatura ve streamu, to je oproti minulu pokrok, kdy jsem to musel stahovat jen v reálném čase.

    Odpovědět
  3. Tak já to mám s hokejem podobně, po roce je to zase aktuální a mám obavu, že na hodně zápasů budu odkázán pouze na mobilní online zpravodajství od idnes. Na Radiožurnálu mi celkově vadí dramaturgie, svého času dokonce vznikla facebooková skupina proti hudebnímu dramaturgovi. Pravda, že možná se to trochu teď změnilo, ale pravidelné rozhlasové hokeje mi na chalupě nebo na rybách chybí…

    Odpovědět
  4. Pamatam si na to, bola som pekne nastvana..u nas funguje rozhlas skvele, dokonca niekedy v slovenskom rozhlase vyznel ten hokej lepsie..dufam, ze cesky rozhlas vyvodil z toho nasledky..uvidime ako to bude buduci rok na MS, respektive na olympiade

    Odpovědět

Napsat komentář: Souhlas Zrušit odpověď na komentář